Vysočině dochází voda, déšť nestačí

V některých obcích musí řešit náhradní zásobování pitnou vodou, řekami protéká zlomek obvyklého množství a rybáři posouvají výlovy. Vysočina zažívá druhý suchý rok za sebou. Za leden až září 2026 v kraji chybělo 168 milimetrů srážek.

Nejhorší situace panuje na Žďársku a ve východní části regionu. Na každém hektaru půdy schází přibližně 1 700 metrů krychlových vody. Ani podzimní přeháňky zatím výraznější úlevu nepřinesly.

Přeháňky podzemní vodu nedoplní

Krátké deště zvlhčují hlavně povrch půdy. Do větších hloubek proniká minimum vody, a sucho tak dál trápí podzemní zdroje. Situaci navíc zhoršuje nedostatek srážek z loňského roku. Některé obce, které čerpají vodu z místních mělkých zdrojů, už musely zajistit náhradní zásobování. Vodárenské nádrže mají zatím dostatečné zásoby. Podle současného vývoje by měly pokrýt odběry do konce roku i při pokračujícím suchu. Vodu ale ubírá také odpařování. Z nádrže Mostiště se během letních měsíců odpařovalo až 150 litrů za sekundu.

Málo vody komplikuje výlovy

Průtoky v řekách a potocích dosahují jen 10 až 40 procent dlouhodobého průměru. Na řadě míst se blíží hranici hydrologického sucha. Největší problémy mají menší potoky a říčky, na větších tocích pomáhají průtok udržovat nádrže. Nedostatek vody zasahuje i podzimní výlovy rybníků. Některá rybářství posouvají termíny blíž k zimě a čekají na ochlazení a vydatnější déšť. Sucho jim komplikuje chov ryb i přípravu dodávek na vánoční trh.

O jaru rozhodne také sníh

Pro doplnění podzemních vod bude zásadní nadcházející zima. Sníh uchovává vodu a při postupném tání ji uvolňuje do půdy. Ta má díky tomu více času vláhu vstřebat. Pokud napadne málo sněhu, ani deštivé jaro nemusí chybějící zásoby plně nahradit.

Kraj letos podpořil vodohospodářské projekty částkou 132,2 milionu korun. Peníze směřují například do zásobování pitnou vodou, čištění odpadních vod a ochrany před suchem či povodněmi.