Vysočina se může pochlubit pěti novými kulturními památkami, které odhalují rozmanitost a hloubku historie tohoto kraje. Národní památkový ústav (NPÚ) zveřejnil informaci o jejich vyhlášení v závěru loňského roku. Seznam zahrnuje rabínský dům v Pacově, synagogu v Habrech, zemědělskou usedlost u Šlapanova, lovecký pavilon Vápenice v Březníku a tělocvičnu ve Stonařově.
Rabínský dům v Pacově
Historie pacovského rabínského domu sahá do konce 18. století. Sloužil jako škola pro židovské děti a zároveň jako obydlí rabína. Poslední rodina zde žila do roku 1942. V současnosti se objekt využívá k občasným výstavám pod záštitou spolku Tikkun Pacov, který se věnuje obnově židovských památek. Dům připomíná nejen židovskou komunitu, ale také tragické události holokaustu.
Synagoga v Habrech
Synagoga postavená pravděpodobně v roce 1822 se během své historie proměnila z místa židovské bohoslužby na evangelický kostel, a dokonce kino. Loni ji získal spolek Habry s vizí vytvořit z ní kulturní centrum. Synagoga by mohla sloužit nejen místním, ale také připomínat slavného rodáka Adolfa Stránského, zakladatele Lidových novin.
Zemědělská usedlost u Šlapanova
Tato historická usedlost s dochovanou výzdobou a nápisy odráží život německé komunity v této oblasti. Její kulturní i urbanistická hodnota dokládá dědictví německého jazykového ostrova na Vysočině.
Tělocvična ve Stonařově
Stavba, která původně sloužila jako ubikace pro Hitlerjugend, byla po válce přeměněna na tělocvičnu. I přes nesouhlas obce získala status památky. Podle odborníků jde o unikátní příklad architektury, která v minulosti často mizela.
Lovecký pavilon Vápenice
Kamenný pavilon v Březníku vznikl v polovině 19. století jako součást honitby zámečku Vlčí Kopec. Stavba odráží dobovou romantickou krajinotvorbu a zůstává hodnotným architektonickým prvkem širší kulturní krajiny náměšťského panství.
Vysočina se tak díky těmto objektům opět stává místem, kde historie ožívá a přináší nové příběhy i poučení o minulosti.