NOVÁ AMBULANCE V JIHLAVSKÉ NEMOCNICI POMÁHÁ PACIENTŮM S POLYKÁNÍM

V rámci ORL oddělení jihlavské nemocnice je v provozu certifikovaná ambulance pro vyšetření a léčbu poruch polykání. Je určená zejména pro pacienty po léčbě zánětlivých či nádorových onemocnění v oblasti horních cest dýchacích a polykacích, nebo pro pacienty s poruchami polykání po cévních mozkových příhodách.

„Ambulance logicky navazuje na přítomnost onkologického a iktového centra jihlavské nemocnice a na dispenzární onkologickou ambulanci při ORL oddělení nemocnice, “ popsala mluvčí jihlavské nemocncie Monika Zachrlová.

ORL lékař zde ve spolupráci s klinickým logopedem vyšetřují a hodnotí, mimo jiné, také jednotlivé fáze polykání s pomocí tenkého videoendoskopu, s možností ukládání záznamu. To je důležité pro následné hodnocení efektu léčby. Vlastní vyšetření provádí lékař. Spolu s logopedem hodnotí nejprve základní strukturální a funkční změny dutiny ústní a hltanu- překážky, jizevnaté procesy, pooperační změny, stagnaci sliny či zatékání do dýchacích cest, poruchy hybnosti jazyka, patra, reflexy na podráždění, svalový tonus. Následně je vyšetřeno vlastní polykání soust dle konzistence. „Při vyšetření polykání užíváme vodu a pyré nebo piškot. Tekutina a pyré jsou barveny potravinářským barvivem, “ vysvětluje klinická logopedka Kateřina Trčková.

Poruchy polykání jsou v posledních letech stále více aktuální. „Intenzifikace léčby onkologických onemocnění v oblasti hlavy a krku, ať chirurgické či nechirurgické (ozařování), zvyšuje její úspěšnost, zároveň se však více či méně podílí na pooperačních či poradiačních změnách polykacích cest strukturálních nebo funkčních, “ konstatuje primář ORL jihlavské nemocnice Petr Dvořák. „Dostatečný příjem stravy lze samozřejmě nahradit třeba sondou, nebo gastrostomií (PEG), ale přirozený příjem potravy je součástí běžného společenského života. Nemožnost poobědvat či se napít ve společnosti či v kruhu blízkých, pacienta omezuje a výrazně mu snižuje kvalitu života. Tento pacientský pohled však často jako zdravotníci podceňujeme, “ dodává. Jiným problémem je přítomnost aspirací (vdechnutí) potravy do dýchacích cest s rizikem rozvoje aspirační pneumonie. Občas každému nějaké to sousto „zaskočí“, pokud je to však jev pravidelný a jsou poškozeny normální očistné mechanismy, hrozí zánětlivé komplikace v dýchacích cestách.

 Zásadní úlohu v následné rehabilitaci polykání sehrává logoped, který je přítomen vyšetření a sleduje, v které oblasti se příčina potíží nachází. „Klíčem léčby je právě rehabilitace správné funkce veškerých z logopedického pohledu dosažitelných oblastí, které se podílejí na efektivním polknutí. Jedná se především o procvičování svalových skupin jazyka, měkkého patra, tváří, rtů, ale i aktivizaci hrtanu. Současně dochází k přímému nácviku správného polknutí sliny eventuálně sousta či doušku, “ podotýká klinická logopedka Kateřina Trčková.

„Je třeba si uvědomit, že v léčbě poruch polykání má největší úkol právě pacient a ve většině případů jeho vůle a aktivní přístup k rehabilitačním cvičením dle rady logopeda vedou k úspěchu. Ne vždy výsledek léčby odpovídá našim a pacientovým představám a jsme si vědomi limitů rehabilitační léčby, přesto věříme, že aspoň části pacientů můžeme pomoci. Pacienti jsou do specializované poradny objednáni přes ORL či logopedickou ambulanci. V provozu je jednou za dva týdny ve středu dopoledne a dle vývoje potřeb a možností personálu zvážíme případné rozšíření, “ vysvětluje primář Petr Dvořák.